Jeskyně na Špičáku
Sloužila jako úkryt během válek, přezimují v ní vzácní netopýři, na jejích stěnách najdete nápisy staré přes 400 let. O čem je řeč? O jeskyni v Národní přírodní památce Na Špičáku, kterou můžeme nalézt na severozápadě Moravy, na Jesenicku.
Název jeskyně je odvozen od jména kopce Velký Špičák (516 metrů nad mořem) u Supíkovic. Díky své poloze nad významnou středověkou obchodní cestou z dnešního Polska do Slezska byla často vyhledávaným úkrytem.
Lidé se zde skrývali před pronásledováním církví, ale i zákonem. Podzemní prostory poskytovaly obyvatelstvu útočiště také v průběhu tatarských a tureckých nájezdů, napoleonských a pruských válek a dalších nepříznivých událostí.
Naposledy se jeskyně stala nuceným úkrytem za 2. světové války. Ukryli se v ní i příslušníci německé armády rozdrcené u Opavy. Přestože si mezi místním obyvatelstvem obstarali civilní ošacení, padli nakonec do zajetí.
Nápis z roku 1564
Nejstarší písemná zmínka o jeskyni Na Špičáku je datována do roku 1430, kdy se o ní zmínil ve svých pokynech pro hledače zlata Antonius Walle z Krakova. Tehdy byla jeskyně mylně považována za opuštěné horní dílo. Jeskyně Na Špičáku se řadí k nejstarším písemně doloženým jeskyním ve střední Evropě.
O tom, že byla už v dávných dobách zřejmě silně frekventovaná, svědčí hojné staré nápisy, letopočty a kresby. Na stěny byly tesány, ryty, vyškrabovány nebo psány přírodními barvivy (uhel, rudka, tuha). Nejstarší bezpečně datovaný letopočet pochází z roku 1564. Na mnoha místech jsou vidět začerna-lé stěny od sazí z ohňů a loučí.
Odlišný charakter od jiných krápníkových jeskyní řadí jeskyni Na Špičáku mezi jedinečné přírodní výtvory. Je vyvinuta v masivních světlešedých mramorech devonského stáří, tj. před 350 až 380 miliony lety. V pleistocénu bylo území ovlivněno pevninským ledovcem, jehož tavnými vodami byly přemodelovány zvláštní typické profily jeskynních prostor. Jeskynní systém je tvořen soustavou horizontálních chodeb ve dvou úrovních, spodní je trvale zatopená. K nejcharakterističtějším znakům patří výrazné chodby se srdcovi-tým profilem, které spolu s hlavní chodbou vytvářejí pravý labyrint.
Na mnoha místech jsou stropy a stěny pokryty silnou vrstvou suchého, místy rozbředlého sintru - „nickamínku", který se návštěvníkům jeví jako drobné třpytivé růžice. Je to kašovitá hmota rozloženého vápence, který se vysrážel při silném průsaku vody. V minulosti byl používán coby zázračný lék.
Vyrabovaná jeskyně
Krápníková výzdoba, která vznikala tisíce let, vzala za své. Krápníky lidé během staletí pozuráželi a vynesli ven. Zachránit se podařilo pouze několik exemplářů z původní výzdoby, které jsou vystaveny v největší prostoře jeskyně. „Vyloupení" prostor jeskyně možná bylo příčinou, proč jeskyně upadla během 17. a 18. století téměř v zapomnění. Teprve v letech 1884 - 1885 byla jeskyně primitivně zpřístupněna Sudetoněmeckým horským spolkem (Sudetenge-birgsverein). Tehdy vcházely skupinky návštěvníků do jeskyně také v doprovodu průvodce, ale s karbidovými lampami.
V letech 1954 - 1955 byla jeskyně elektricky osvětlena a opatřena novým východem, proraženým do opuštěného vápencového lomu., V květnu 1955 byla slavnostně zpřístupněna veřejnosti.
Jeskyně Na Špičáku je bezbariérová. Díky svému horizontálnímu uspořádání chodeb a vhodnému umístění v terénu je od roku 1994 přístupná i těžce tělesně postiženým. V jeskyni zimují létající savci - netopýři. Nejhojněji je tu zastoupen vrápenec malý - kriticky ohrožený druh. V jeskynním labyrintu je známo 400 metrů chodeb, z nichž 230 metrů tvoří návštěvní trasa. Vnitřní teplota je konstantní: 8 °Q Vlhkost vzduchu kolísá mezi 95-97 %. Prohlídka trvá 30 minut. Jeskyni je možné navštívit od dubna do října denně od 9 do 16 hodin. Zavíracím dnem je pondělí.
Pozornost si zasluhuje i sám kopec Velký Špičák, a to nejen pro své zkrasovělé a bizarně utvářené skály (skalní město, hřebenovitě uspořádané, někdy je část nazývána „skalní varhany"), ale i pro svou vegetaci. Velkou část území pokrývá vápnomilná bučina se vtroušeným tisem červeným, borovicí lesní, modřínem, javorem a jalovcem. Výskyt tisu je ohrožován okusem zvěří a je předmětem výzkumu. V roce 1970 byl Velký Špičák prohlášen Státní přírodní rezervací, dnes je Národní přírodní památkou.
5 nejbližších tipů
- Rozhledna Zlatý Chlum u Jeseníka - vzdálenost: 5.4 km
- Jeseník - město - vzdálenost: 7.1 km
- Rejvíz - Velké mechové jezírko - vzdálenost: 7.8 km
- Rejvíz - přírodní rezervace v Jeseníkách - vzdálenost: 8.3 km
- jeskyně Na Pomezí - vzdálenost: 9.2 km
5 nejbližších ubytovacích zařízení
- Ubytování v Jeseníkách (private) - vzdálenost: 10.5 km
- Ubytování v Bělé pod Pradědem (private) - vzdálenost: 10.6 km
- HOTEL,PENZION V ALEJI KRALIKY (penzion) - vzdálenost: 41.3 km
- Horská chata "POD VODOPÁDEM (chata) - vzdálenost: 43.8 km
- Penzion nad Vodopády (penzion) - vzdálenost: 45.5 km
50°17'9.9456''N 17°15'2.6064''E GeoURL