Úvod Ubytování Zájezdy Tipy na výlety Podmínky Kontakt
 

Mausoleum v Halikarnassu

Skopás - reliéf v mausoleu znázorňující boj Řeků s Amazonkami

Perská říše, která se v té době rozkládala od západního pobřeží Turecka po Indii, se dělila na správní jednotky - satrapie. V jejich čele stál satrapa. Jednou z těchto satrapií byla Kárie; kárijským satrapou v letech 377-353 byl Mausólos. V této době se perští místodržící vzepřeli perskému králi, jímž byl Artaxerxes II. Formálně zůstali ve svém postavení satrapů, prakticky se však stali vládci samostatných států; Mausólos se k povstání přidal a ve spojenectví s okolními řeckými státy založil na jihozápadě Malé Asie Kárii s hlavním městem Halikarnássos (dnešní turecké Bodrum, v současnosti jsou to však již jen rozvaliny). Mausólos tedy vedl téměř samostatnou politiku a pro svou satrapii získával další území.

Protože pocházel z místního lidu, mluvil řecky a vyznával řecké demokratické tradice. Podél pobřeží založil mnoho měst podle řeckého vzoru. Ve svém sídle v Halikarnássu také rozvinul rozsáhlou stavební činnost. Mimo jiné pravděpodobně již za svého života začal se stavbou monumentální hrobky jako odkazu pozdějším obyvatelům státu na velkého zakladatele. Hrobka byla postavena podle vzoru hrobu perského krále Kýra II. a patřila k nějvýraznějším památkám Mausólovy rezidence. Byla to první stavba v řeckém stylu, která byla dvoupatrová. Architekty byli Sartyros a Pytheos. Jako základního kamene bylo použito mramoru.

Se stavbou se pravděpodobně začalo kolem roku 362 př.n.l.

Hrobka byla vztyčena na kopci tyčícím se nad městem. Celá stavba byla na uzavřeném nádvoří. Ve středu nádvoří byla kamenná plošina, na které stál náhrobek samotný. K vrcholu plošiny vedlo schodiště ohraničené kamennými lvy. Podél vnější zdi byly sochy bohů a bohyň. Na každém rohu strážily hrobku kamenní válečníci na hřbetech koní. Ve středu plošiny se zase nacházel samotný náhrobek. Stavba zbudovaná převážně z mramoru a ve tvaru čtverce se zdvíhala, zužovala a tvořila asi 20 metrů z 45 metrů výšky celého mausolea. Tato část byla pokryta třemi reliéfy. Jeden z nich ukazoval např. boj Řeků s Amazonkami, kmenem válečnic. Nejdelší z nic měřil 117 metrů. Na vrcholu této části náhrobku bylo 36 štíhlých iónských sloupů, devět na každé straně, vysokých 12 metrů. Mezi každými dvěma sloupy stála socha. Za sloupy byl pevný blok materiálu, který nesl tíhu masivní střechy. Střecha vysoká 7 metrů byla ve tvaru stupňovité pyramidy, která byla tvořena 24 stupni zdiva. Na jejím vrcholu byl poslední výtvor sochařů vysoký celkem 6 metrů: velká qudriga, neboli vůz se čtyřspřežím. Čtyři impozantní koně táhli vůz, ve kterém jela znázornění Mausola a Artemisie.

Mausólos zemřel v roce 353, ještě předtím, než byla hrobka hotova. Artemísia, Mausólova sestra a manželka, se po jeho smrti sama ujala vlády nad satrapií. Povolala z Řecka nejlepší stavitele a sochaře té doby a nechala manželovu hrobku dokončit. Byl mezi nimi i Scopas, který dohlížel na přestavbu Artemidina chrámu v Effesu. Kromě něho se na výzdobě podíleli další slavní sochaři Bryaxis, Leochares či Timotheus (každý z nich měl přidělenou jednu stranu čtvercové plošiny) a stovky dalších umělců a řemeslníků. Celá nádhera mausolea nespočívá jen v jeho vzhledu, ale hlavně v jeho výzdobě; bylo plné soch v životní a nadživotní velikost zobrazujících hlavně lidi, koně, lvy a jiná zvířata. Nebylo tedy zasvěceno řeckým bohům. Podle jedné verze byla stavba dokončena hned následujícího roku.

Jedno z nějznámějších mausoleí - Tádž Mahal v indické Agře

Druhá verze, podle antického historika Plinia, tvrdí, že mausoleum začala stavět až Artemísia, a to po smrti svého bratra-manžela, na jeho památku. Protože však sama přežila svého manžela jen o dva roky, nebylo mausoleum dostaveno ani za jejího života. Řemeslníci a umělci se poté rozhodli zůstat a stavbu dokončit i bez zadavatelky, neboť soudili, že bude "pomníkem jednak jejich vlastní slávy, a jednak sochařského umění obecně".

Nejpravděpodobnější se jeví kombinace obou těchto teorií, tedy že mausoleum bylo skutečně rozestaveno za života Mausóla, pokračovala v něm Artemísia, dostavěno bylo až rok po její smrti, tedy tři roky po smrti Mausóla.

Artemísia a Mausolós každopádně ze čtyřspřeží shlíželi na své město ještě mnoho století. Je jisté, že mausoleum bylo neporušeno, když celá oblast padla do rukou Alexandra Velikého (334 př.n.l.) i po útocích pirátů v letech 62 a 58 př.n.l. Tyčilo se nad městem po zhruba 17 století; pak série zemětřesení poškodila sloupy a poslala quadrigu na pouť k zemi. Roku 1404 n.l. byl už patrný pouze základ mausolea. Křižáci, kteří okolí obývali od 13. století, používali kameny na své vlastní stavby, roku 1522 pak byli tureckými útoky přinuceni zbudovat v Halikarnassu hrad; použili na to zbylé kameny z mausolea. V té době skupina rytířů prozkoumala to jediné, co ze stavby zbylo, to je samotnou hrobku, a objevili místnost plnou pokladů. Protože už bylo pozdě otevřít hrob, rozhodli se vrátit se násleujícího dne. Ráno však zjistili, že hrob byl vyplundrován; za viníky byli označeni místní vesničané, pravděpodobně se však bohatství zmocnili křižáci.

Roku 1846 byl britským muzeem vyslán archeolog Charles Thomas Newton, který po namáhavých výzkumech odkryl to, co z hrobu zbylo, a díky němu lze dnes nalézt v Britském muzeu např. části reliéfu, sochy Mausóla a Artemísie, rozbité kolo od quadrigy atd.

Od doby Říma se pojmem mausoleum (z latiny, v řečtině mausóleion) obecně označuje monumentální architektonický náhrobek pro uložení ostatků významných osobností.

Flash verze na www.sweb.cz/divysveta
Šťastnou cestu přeje Vlk  

5 nejbližších tipů

  1. obec Velký Osek - Kolínsko - vzdálenost: 6.8 km
  2. obec Ratenice - Kolínsko - vzdálenost: 7.0 km
  3. Nymburské krematorium - skvost puristické architektury - vzdálenost: 8.0 km
  4. obec Cerhenice - Kolínsko - vzdálenost: 8.2 km
  5. obec Pečky - Kolínsko - vzdálenost: 8.5 km

5 nejbližších ubytovacích zařízení

  1. Modrý bod (penzion) - vzdálenost: 13.6 km
  2. Autokemp SUS + Lonská (kemp) - vzdálenost: 21.4 km
  3. Mlýn Davídkov - restaurace a pen (penzion) - vzdálenost: 24.4 km
  4. Ubytovna TJ Stadion Kutná Hora (ostatni) - vzdálenost: 24.4 km
  5. Legner Hotel Zvánovice (hotel) - vzdálenost: 32.3 km
GPS poloha
  1. ,
    Klikněte na mapu pro přenesení polohy..


50°8'29.3240''N 15°7'10.2479''E GeoURL