Úvod Ubytování Zájezdy Tipy na výlety Podmínky Kontakt
 

Rhodský kolos

Ostrov Rhodos byl osídlen již v mínojském období. Když Dórové přišli do Řecka, usadili se mimo jiné také na tomto ostrovu. Vznikly na něm tři městské státy: Ialysos, Kamiros a Lindos. Roku 408 př.n.l. se spojily a vytvořily jednotný státní celek. Po smrti Alexandra Makedonského se jeho říše rozpadla na tři nejdůležitější státní celky, v jejichž čele stáli Alexandrovi rádcové a vojevůdci: Egypt, říši Achaimenovců a Makedonii; tyto státy spolu neustále soupeřily. Na přelomu 4. a 3. stol. př.n.l. byl makedonským králem Demétrios I. Ten Rhodos roku 305 př.n.l. oblehl. Rhodésané měli velmi vřelé obchodní styky s Egyptem, se kterým měli uzavřenu i spojeneckou smlouvu. Egyptský král Ptolemaios I. Sotér vyslal na pomoc své jednotky. S jeho přispěním se pak ostrov ubránil (mírová smlouva byla podepsána následujícího roku) a obyvatelé se rozhodli na památku této události vystavět obrovskou sochu boha Hélia, známou jako kolos rhodský. Prostředky na to získali prodejem válečné kořisti.

Hélios byl řeckým bohem slunce, který den co den objíždí ve voze taženém čtyřspřežím nebeskou klenbu. Byl uctíván po celém Řecku, především však na Rhodu. Oblíben byl také jako výtvarný námět, zejména pro sochaře.

Socha, která byla považována za jeden ze sedmi divů světa, byla dílem rhodského sochaře Charéta z Lindu (žáka Lysippa, který zbudoval sochu Dia). Byla vztyčena u vjezdu do rhodského přístavu Mandraki. Dlouho se věřilo, ža stála před vjezdem, rozkročena, aby pod ní mohly projíždět lodě. Vzhledem k výšce sochy a šířce vjezdu do přístavu je tato možnost nepravděpodobná; navíc by při svém zřícení zatarasila vjezd pod ní; to se nestalo. Novější studie předpokládají, že stála buď na východním vlnolamu nebo dále ve vnitrozemí.

Vevnitř bylo několik mramorových sloupů, které byly hlavní podpěrou. Na ně byla připevněna železná konstrukce a na tu vnější plášť z bronzových plátů. Vytvářet se musela kvůli své velikosti po částech. Její výška byla okolo 33 metrů. Podle dochovaných zpráv byly tyto části do výše zvedány pomocí zemních náspů, které byly později opět odstraněny, a tam spojovány dohromady. Až byla socha vztyčena, byla pokryta pláty bronzu. Obličej Hélia a jeho koruna se sedmi paprsky byly pozlaceny. Dokončena byla roku 282 př.n.l. (podle některých pramenů roku 290 př.n.l.) Autor označil své dílo nápisem "Kolos, na nějž hledíš, vysoký osmdesát loktů, vytvořil kdysi Chárés, rodák z Lindu."

Všeobecně se věří, že Chárés se dokončení svého díla nedožil. Podle jedné verze byla socha už skoro hotová, když ho kdosi upozornil na malou vadu v konstrukci a on si vzal život. Podle druhé měla být socha původně poloviční; městští předáci pak rozhodli o zdvojnásobení její velikosti, a Chárés si tedy nechal zdvojnásobit finanční prostředky, které na stavbu dostal. Zapomněl ovšem, že zdvojnásobení výšky bude mít za následek 80x vyšší náklady. Dostal se do krachu a spáchal sebevraždu. Není však žádného důkazu pro to, že by jedna z nich byla pravdivá.

Za 56 let od vztyčení kolosu, tedy roku 226 př.n.l., udeřilo na Rhodu velké zemětřesení. Město bylo těžce poškozeno a kolos nevydržel ve svém nejslabším místě - v kolenou. Plinius starší o něm prohlásil, že "i když leží, je divem" a že "palec sochy muselo společně obejmout několik lidí". Egyptský král Ptolemaios III. Eurgetes se okamžitě nabídl, že uhradí všechny náklady na opravu; po konzultaci s chrámem byla však jeho nabídka odmítnuta. Věštci znovuvztyčení kolosu zakázali. Po téměř další tisíciletí ležel kolos v troskách. Roku 654 n.l. Rhodos obsadili Arabové. Rozebrali zbytky sochy a prodali je obchodníkovi ze Sýrie. Části sochy prý musely být do Sýrie dopraveny na zádech 900 velbloudů.

Kolos rhodský byl stejně velký jako Socha svobody v New Yorku; Socha svobody má však vyšší podstavec a vztyčenou paži, proto se při srovnání jeví mnohem vyšší.

Flash verze na www.sweb.cz/divysveta
Šťastnou cestu přeje Vlk  

5 nejbližších tipů

  1. obec Velký Osek - Kolínsko - vzdálenost: 6.8 km
  2. obec Ratenice - Kolínsko - vzdálenost: 7.0 km
  3. Nymburské krematorium - skvost puristické architektury - vzdálenost: 8.0 km
  4. obec Cerhenice - Kolínsko - vzdálenost: 8.2 km
  5. obec Pečky - Kolínsko - vzdálenost: 8.5 km

5 nejbližších ubytovacích zařízení

  1. Modrý bod (penzion) - vzdálenost: 13.6 km
  2. Autokemp SUS + Lonská (kemp) - vzdálenost: 21.4 km
  3. Mlýn Davídkov - restaurace a pen (penzion) - vzdálenost: 24.4 km
  4. Ubytovna TJ Stadion Kutná Hora (ostatni) - vzdálenost: 24.4 km
  5. Legner Hotel Zvánovice (hotel) - vzdálenost: 32.3 km
GPS poloha
  1. ,
    Klikněte na mapu pro přenesení polohy..


50°8'29.3240''N 15°7'10.2479''E GeoURL
 
 
 
Rhodský kolos Rekreace a ubytování, Tipy na výlet
Fatal error: Cannot redeclare showmenu() (previously declared in /data/jannemec/html/rekreace/include/menu.php:44) in /data/jannemec/html/rekreace/include/menu.php on line 44