Úvod Ubytování Zájezdy Tipy na výlety Podmínky Kontakt
 

Feidiův Zeus v Olympii

Socha věštce na štítu Diova chrámu

Kolem roku 1600 byl západořeckými kmeny osídlen Peloponnésos. Tyto kmeny s sebou přinesly také kult olympských bohů. Olympia v Élidě na severozápadu Peloponnésu (s horou Olymp má společné pouze jméno, je od něj vzdálena téměř 300 km) byla starým myskénským kultovním střediskem, od 9. stol. př.n.l. se pak stala kultovním střediskem řeckým. Brzy na to se stala dějištěm pravidelných sportovních klání, Olympijských her (první se podle řecké tradice konaly roku 776 př.n.l.). Hlavní kultovní objekty se nacházely ve čtyřhranném obezděném okrsku zvaném Altis. Bylo to několik chrámů starších božstev a věštírna. Počátek Diova kultu nelze přesně určit, nové olympské náboženství se prosazovalo postupně, a Zeus byl uctíván souběžně s mnohými staršími božstvy.

Zeus byl otcem všech bohů i lidí. Byl tedy řeckým nejvyšším bohem, považovaným za hromovládce, boha počasí a vegetace, ochránce rodiny a města. V kultovním okrsku Altis mu byl později vybudován chrám. Diův chrám byl navrhnut architektem Libonem a dokončen kolem poloviny 5 stol.př.n.l. Zachovaly se z něj sochy štítů a metopy nad vchodem (12 činů Hérakleových). To nejdůležitější se však nezachovalo: socha samotného Dia, považovaná za jeden ze sedmi divů světa.

Jejím autorem je Feidás, slavný řecký sochař. Narodil se kolem roku 500 př.n.l. Vytvořil mimo jiné votivní bronzové sousoší na paměť vítězství Řeků nad Peršany u Marathonu, za Periklea vedl práce na Akropoli, kde sám zhotovil dvě sochy Athény, a dále navrhl architektonickou plastiku Parthenonu, pro který vytvořil chrýselefantinovou kultovní sochu Athény. Roku 460 byl však odsouzen do vyhnanství a uchýlil se do Olympie. Zde se svými spolupracovníky vytvořil pro Diův chrám chrýselefantinovou kultovní sochu Dia.

Postavy ze štítu Diova chrámu

Byla vyrobena ze slonoviny a zlata a na výšku měřila 13 metrů (tedy jako čtyřpatrová budova). Pracovalo se podle postupu vynalezeného Feidiem o mnoho let dříve, který umožňoval stavět takto mohutné sochy. Spočíval v použití dřevěné konstrukce,na kterou byl umístěn kov a slonovina jako vnější plášť sochy. Podstavec sochy měřil zhruba 6,5 metrů na šířku a byl vysoký asi metr. Protože socha byla tak vysoká, jsou popisovány častěji trůn a Diovy nohy, než celý objekt. Trůn byl zdoben zlatem, drahokamy, ebenem a slonovinou. Nohy trůnu byly zdobeny sfingami a okřídlenými figuramy bohyně Niké. Scénu dále doplňovaly sošky řeckých bohů a mýtických postav. Samotný Zeus držel v levé ruce vladařské žezlo vykládané všemi druhy kovu s orlem, který na něm seděl; v pravé ruce pak sochu bohyně Niké (bohyně vítězství). Jeho sandály i oděv, který je zdoben řezbami zvířat a lilií, byly ze zlata. Na hlavě měl vytesán věnec z olivových ratolestí. Socha byla příležitostně zdobena různými dary od vladařů a důležitých osob (např. vlněným závěsem od syrského krále Antiocha IV.).

Když byla socha hotova, téměř zaplnila celý chrám. Přestože Zeus seděl, jeho hlava se téměř dotýkala stropu. Vznikal proto dojem, že kdyby se vládce bohů rozhodl postavit, celý chrám by rozbořil. Byla dokonce odkryta Feidova dílna, ve které vyráběl jednotlivé kusy, s doklady materiálů a technologií, které používal. Socha hrála důležitou roli také při zahájení Olympijských her, kdy třetí den po novoluní kněží obětovali právě před ní.

Ve druhém století př.n.l. byly na soše vykonány nutné opravy. Římský císař Caligula (pravděpodobně zešílel, myslel si, že je bůh) se v první polovině 1. stol. n.l. pokusil sochu převést do Říma, aby měl svého kolegu blíže. Nepovedlo se mu to, neboť konstrukce vystavěná k tomuto účelu se zřítila. Vícekrát se o to již nepokusil, byl včas zavražděn. Roku 393 n.l. byly olympijské hry římským císařem Theodosiem I. zakázány jako pohanský rituál (státním náboženstvím již bylo křesťanství) a chrám bylo přikázáno zavřít.

V pátém století byl chrám poničen požárem, a zbytek dokonala zemětřesení, sesuvy půdy a záplavy, kterými byla Olympia zasažna, a která zničila i zbývající stavby v okrsku. Socha Dia byla bohatými Řeky převezena do paláce v Konstantinopoli, ale zde byla roku 462 n.l. zničena taktéž požárem.

Bylo vyrobeno několik kopií sochy, ale žádná z nich se do dnešních dnů nedochovala. Proto se o skutečné podobě sochy můžeme pouze dohadovat. Na místě chrámu jsou dnes pouze rozvaliny a několik vyvrácených sloupů.

Flash verze na www.sweb.cz/divysveta
Šťastnou cestu přeje Vlk  

5 nejbližších tipů

  1. obec Velký Osek - Kolínsko - vzdálenost: 6.8 km
  2. obec Ratenice - Kolínsko - vzdálenost: 7.0 km
  3. Nymburské krematorium - skvost puristické architektury - vzdálenost: 8.0 km
  4. obec Cerhenice - Kolínsko - vzdálenost: 8.2 km
  5. obec Pečky - Kolínsko - vzdálenost: 8.5 km

5 nejbližších ubytovacích zařízení

  1. Modrý bod (penzion) - vzdálenost: 13.6 km
  2. Autokemp SUS + Lonská (kemp) - vzdálenost: 21.4 km
  3. Mlýn Davídkov - restaurace a pen (penzion) - vzdálenost: 24.4 km
  4. Ubytovna TJ Stadion Kutná Hora (ostatni) - vzdálenost: 24.4 km
  5. Legner Hotel Zvánovice (hotel) - vzdálenost: 32.3 km
GPS poloha
  1. ,
    Klikněte na mapu pro přenesení polohy..


50°8'29.3240''N 15°7'10.2479''E GeoURL